Aleksandar Vučić, nově zvolený prezident Srbska, kandidoval z pozice současného premiéra země. Získal 55% hlasů – o 12% více než všichni ostatní kandidáti dohromady, jak sám s oblibou připomíná – čímž se vyhnul druhému kolu voleb, bez ohledu na jeho kontroverzní minulost a kontrolu části srbských médií. Může podobná situace nastat za pár let i v Česku?
Vučić se dostal na vysoký politický post již ve svých osmadvaceti letech, kdy byl jmenován tzv. ministrem informací za vlády Miloševiće – bývalého prezidenta jež byl odsouzen tribunálem v Haagu za genocidu a válečné zločiny. Během tohoto kontroverzního mandátu mezi lety 1998 a 2000 vyeskalovala válka o Kosovo a Srbsko bylo bombardováno vojáky NATO. Jako obávaný ministr informací se Vučić především zasloužil o to, že de facto znemožnil fungování opozičních médií. O 14 let později, kdy Vučićova minulost byla jeho voliči více než ochotně zapomenuta či připsána rozmaru mladických let, byl Vučić zvolen premiérem, kterým byl i v době své výhry v prezidentských volbách. Jeho oponenti mu vyčítají, že má autoritářské ambice, které mu umožnily převzít kontrolu nad některými srbskými médii.
Ačkoliv se může jeho výhra zdát jednoznačnou, již několik týdnů protestují tisíce především mladých lidí v ulicích všech větších měst Srbska. Jejich frustrace je také viditelná na tom, že jako třetí skončil ve volbách s necelými 9,5% pětadvacetiletý satirický komik a aktivista Luka Maksimović, který svou kandidaturu oznámil teprve měsíc před volbami pod pseudonymem Ljubiša Preletačević „Beli“ (slovem “preletač” je označován politik, který často střídá politické strany pro vlastní prospěch). “Protest proti diktatuře 2017,” jak se jmenují spontánně vzniklé události na sociálních sítích, spojují občany Srbska, kteří nedokáží pochopit, jak je možné, že se Vučić těší tak drtivé oblibě bez větší kritiky. Mají pocit, že “nemohou nic udělat se svým životem,” “situace se v blízké době nezmění,” a mnozí uvažují dokonce o emigraci, jak uvedli pro Vice Serbia.
Mezitím agentura Kantar TNS vypracovala pro Českou televizi model, ze kterého vyplývá že ANO 2011, strana jež je z větší části založena na kultu osobnosti svého předsedy a současného českého ministra financí Andreje Babiše, by získalo ve volbách do Poslanecké sněmovny 32%. Podobně jako Vučić, Babiš vlastní největší českou mediální společnost MAFRA a ačkoliv jak jeho minulost, tak jeho současné aktivity vzbuzují mnoho otázek, kontroverze není pro jeho voliče žádnou překážkou. Možná dokonce, že i naopak. Na rozdíl od Vučiće Babiš nebude následující dva měsíce, dokud nebude zvolena nová srbská vláda, jak premiér, tak nově zvolený prezident, nicméně je velice pravděpodobné, že již na podzim si bude moci odškrtnout jednu z těchto pozic. Můžeme vidět na příkladu USA, kde je nyní podruhé od roku 1929 Sněmovna reprezentantů, Senát i prezident z Republikánské strany, Turecka, kde současný prezident Erdoğan chystá referendum které by potenciálně navýšilo jeho pravomoci, a nyní i Srbska, že přílišná obliba pouze jedné strany či pouze jedné osoby nikdy není dobrým znamením pro demokracii.